Stránky sestavil Mgr. Karel Gaydoš. Jsou určeny mladším hráčům a jejich rodičům, starším hráčům, trenérům a všem, kteří se o stolní tenis zajímají.
Rádi uvítáme vaše názory a připomínky a odpovíme: kgaydos@seznam.cz
Základní model temperamentu je doplněn mírou negativní emocionality, otevřenosti, přátelskosti, svědomitosti.
Ego má ústřední motivační funkci (vůle). Je to také akceptování sebe sama "věřím si" (i pro využití svých schopností). Je sebeoceňováním plastickým a stabilním (systematické poznávání sebe sama, jasné vymezení kým chci být, sebeocenění v relaci ocenění sociálního- sportovního okolí).
Základem schopností jsou vlohy - vrozené předpoklady. Tyto vlastnosti osobnosti podmiňují vyšší výkon v určité oblasti, jsou předpokladem rychlejšího a kvalitnějšího učení. Zpravidla jsou u každého člověka vrstvené na základ (hereditární jádro) zkvalitňované působením prostředí, výchovy a učením v průběhu celého života.
Základní rozdělení schopností: perceptivní (vizuální, sluchové)- schopnost přesně vnímat, rozlišovat, porovnávat podněty (kinestetické, hmatové, čichové, sluchové, faktor pozornosti), psychomotorické (výkonové, úrovně činnosti), intelektové (poznávání, produkce, hodnocení) a dále přirozené a specifické.
Dovednost vychází ze schopnosti. Učením, vhodným nácvikem získaná dispozice ke správnému, uspořádanému a úspornému provádění daného výkonu, činnosti (úderu, kombinace, specifické hry stolního tenisu).
Nadání je soubor vloh (dispozic), předpokladů pro určitou umnost (pro sport, pro stolní tenis).
Talent je proměna dílčích vyhraněných vloh ke schopnostem. Dosáhnout vysoké kvality předpokládá pečlivou přípravu a rozvoj talentu cvičením a zdokonalováním. Mimořádný talent se nazývá genialitou. Je to nejvyšší forma duševního vývoje s primární závislostí na vrozených předpokladech. Každý člověk, sportovec má svůj osobní strop schopností, dosažitelné úrovně.
Aspirace (snaha) je rychlost rozvoje a dosažení aspirační úrovně (rozhodující vliv má správné trénování).
Inteligence je rychlé a přesné zpracování informací. Dělíme ji na základní (školní) inteligenci, emoční inteligenci, sportovní (hráčská, podložená zkušeností) inteligenci. Důležitá je jak v životě tak i ve sportu schopnost (dovednost) asertivního chování.
Obsah a závažnost jednotlivých postojů v životě každého člověka závisí na vnější struktuře prostředí v němž žije a na významové struktuře, kterou v něm objeví. Dále na obsahu a závažnosti motivů, které s jednotlivými předměty svého světa spojil. Zahrnujeme sem i předsudky, ideje a objektivizaci vlastního ega.
Potřeby rozlišujeme na elementární nejzákladnější pro zajištění biologického přežití (potravy, tepla, vyměšování, odstranění bolesti). Základními potřebami jsou potřeby jistoty a bezpečí, potřeba někam patřit a někomu, být přijímán a milován, mít sexuální uspokojení. Růstové potřeby jsou potřeba činnosti, být druhými vážen, ceněn a sám sebou kladně hodnocen, potřeba sebeuskutečnění (stát se někým, naplnit své možnosti růstu a rozvoje). Také máme potřeby k dosažení nadosobních cílů. Dále potřebu poznávání a porozumění. Člověk má i potřebu estetických prožitků (i potřeba činnosti, objevování nového, krásy).
Záliby, sklony, zvyky, návyky nejsou zájmy. Jsou spíše vlastnosti zaměřené na prožívání vztahu k určité činnosti (ta je prostředkem uspokojení). Sklon je realizace záliby. Zvyk je zautomatizovaná činnost. "Dobré" zvyky se stávají dovednostmi.
Náš vnitřní svět (vědomý i nevědomý) je osídlen lidmi důležitými v našem životě (rodiči, sourozenci). Máme s nimi skutečné vztahy a vztahy zkreslené našimi nevědomými fantaziemi.
Nevědomé vzpomínky, přesvědčení, pocity a fantazie mají často na způsob jak prožíváme svět kolem sebe nejhlubší vliv. Jsou do značné míry řízeny snahou zabránit, aby se nepříjemné pravdy dostaly do vědomí. Naše nevědomá mysl každodenně vítězí nad vědomou (opakujeme jednání, které jsme si slíbili, že nebudeme opakovat). Náš vnitřní svět se musí neustále přizpůsobovat světu, ve kterém žijeme, jsme často pod velkým tlakem. Tlak přichází z vnitřních či vnějších zdrojů. Vnitřními zdroji jsou pudové potřeby, vzpomínky, fantazie, přesvědčení a přání a náš vztah k sobě a důležitým osobám v naší mysli. Vnějšími zdroji jsou události nebo vztahy ve vnějším světě, které nás ovlivňují.
Všichni prožíváme vnitřní konflikty. Stále dáváme v soulad napětí mezi věcmi, které chceme pro sebe, nároky na život s druhými lidmi, skupinami lidí. Máme ale také svůj vlastní soubor vnitřních řídících zásad pro to, jak bychom měli žít. Musíme mít způsob, jak se vyrovnávat s nepříjemnými pocity, konflikty tak, aby nás to nezaplavilo. Tyto způsoby se nazývají obrany (vytěsnění, popření, racionalizace, projekce…), stávají se součástí struktury naší povahy.
Jsme motivováni svými pudy. Pudové potřeby mohou převažovat nad "civilizovaným" chováním. Stane-li se to, cítíme se zpravidla velmi špatně. Nejzákladnější pudovou potřebou je vztahovat se k druhým lidem. Vztahy vyhledáváme neustále od narození podle své úrovně zralosti.
Zkušenosti z raného dětství ovlivňují dospělou osobnost. Náš mozek je utvářen emočními zážitky, které máme od raného dětství a dokonce i předtím, než jsme se narodili. Dětská zkušenost ovlivňuje naší dospělou osobnost. Rané vztahy se stávají vzorem pro naše očekávání v pozdějších vztazích. Lidské vztahy utvářejí nervová spojení, z nichž vzniká mysl.
I když ve své vědomé mysli chceme změnu, máme k ní nevědomý odpor. Důvody jsou skutečnost, že změna je nebezpečná, protože představuje krok do neznáma. Jakkoli bolestná je naše současná nesnáz, jakkoli moc chceme být jiní, "to špatné, které máme v sobě" se často zdá lepší. Je těžké se něčeho vzdát, aby mohlo dojít ke změně, po které toužíme.
2.Temperament a charakter >